PROFIL VĚDCE

Dr. Natalia Ryzhova

Projektová pozice: Key researcher, Excellent researcher
Disciplína: antropologie a ekonomika
Oblast(i) výzkumu: rozvoj, post-socialistická transformace, neformální ekonomika, přeshraniční
mobility, pozemkové vlastnictví, sekuritizace
Obor(y) studia: Rusko – Ruský Dálný Východ, Čína – provincie Chej-lung-ťiang

Doktorka Natalia Ryzhova získala svůj první titul (ruský ekvivalent Ph.D.) z ekonomiky v roce 2005, vyšší Ph.D. (doktor věd) v roce 2013. O rok později získala také MPhil ze studií sociální antropologie na Univerzitě Cambridge. Jako ekonomka, která věří v hodnoty antropologických myšlenek za účelem porozumění (ne)rozvoje, zaměřuje se Natalie na post-socialistické transformace na Ruském Dálném Východě. Většina její práce se zabývá neformálními nebo reálnými ekonomickými praktikami v oblasti. Studovala zprostředkování v přeshraničních mobilitách, pozemkové vlastnictví, pašeráctví, kyvadlový obchod a uplácení. V rámci probíhajícího osobního projektu Natalia studuje hraniční pásma s omezeným přístupem a demilitarizaci ruského Dálného východu.

V projektu Sinofon vede Natalia skupinu „Udržitelnost“, která kombinuje antropologický a environmentální studijní přístup ke studiu sociálních vztahů a nových postupů v kontextu udržitelnosti a řízení zdrojů v okrajových agrárních příhraničních regionech zemí sousedících s Čínou (např. Rusko, Mongolsko, Státy střední Asie, Vietnam). Hlavní otázkou této pracovní skupiny je, jaký vztah mají různí aktéři k zemědělským a obchodním stimulům poskytovaným sousedním zemím Čínou, která má celosvětově rostoucí požadavky na potraviny, zemědělské produkty a suroviny. To zahrnuje způsoby, jak nedávná „zemědělská“ expanze Číny ovlivňuje změny životního prostředí v příhraničních oblastech; současně to zrychluje vývoj nových technologií v celém regionu, jako jsou IT technologie v zemědělství, elektronický obchod v přeshraničním obchodu, zavádění GM semen atd. Cílem je poskytnout vrstvené a jemnozrnné etnografické účty zemědělců a obchodníků zapojených do těchto činností.

Může se vyjadřovat o celospolečenských tématech a komentovat:

  • 20 let studuje dopad čínského „Otevřeného hraničního pásu“ na sousední regiony. Odhalila, popsala a vysvětlila řadu neformálních postupů v přeshraničním obchodu, elektronickém obchodování. Podílela se na studiu zvláštností evoluce „čínských bazarů“ na ruském Dálném východě. Ačkoli mají tyto postupy místní zvláštnosti, jsou i nadále globálními jevy, a proto jsou pro evropské země životně důležité.
  • Dlouhodobý výzkumný zájem o přeshraniční mobilitu (migrace a cestovní ruch) pomáhá Natalii přečíst dramatické důsledky tvrdého uzavření státních hranic. Mezi tyto důsledky patří nejen „zjevné“ ekonomické ztráty, ale také náhlá reprodukce praktik a diskurzu moci, změny etických nálad, kulturních významů i skupinových identit. Současná krize COVID-19 je jedním z nejviditelnějších příkladů takového „odstavení“.
  • Natalia studovala způsob života na území s kontrolovaným přístupem v postsovětském Rusku, jako jsou uzavřené pohraniční oblasti, (opuštěné) vojenské posádky. Tyto etnografické znalosti jí umožňují poskytnout vrstevnaté chápání postsocialistické transformace, včetně demilitarizace, zmizení a opětovného objevení hraničních zón s omezeným přístupem, kontroly svobody pohybu.
  • Často se ukazuje, že proces ekonomické degradace by mohl být možným řešením při snižování katastrofických klimatických změn. Ruský Dálný východ představuje na první pohled ideální „přirozený experiment“. Region však nezaznamenal žádné významné ekologické zotavení. Studie Natalie vysvětlují, že hospodářský úbytek je „špatným modelem“ zvládání změny klimatu a měla by si jej všimnout Česká republika a další postsocialistické evropské země, které sdílejí velkou část svého institucionálního designu a post-sovětského dědictví.

Hlavní publikace:

  • Ryzhova, N. and Zhuravskaya, T. 2019. Housing in Soviet and post-Soviet Russia: The Transformation of Property Relations and Everyday Resistance. Universe of Russia. 28 (3): 48-66. [Article in Russian: Жилищный вопрос в советской и постсоветской России: трансформация отношений собственности и повседневная политика]

  • Zhuravskaya, T. and Ryzhova, N. 2019. Calling for the state: illegal gold mining on the Russian Far East. Ethnograficheskoye obozrenie. 4: 29-44. [Article in Russian: Призывая государство: нелегальная золотодобыча на Дальнем Востоке]

  • Ryzhova, N. 2018. E-commerce as a new technology: creativity and alienation of trust. In Trust, mistrust and “calculation”: Sino-Russian border economies. Ed. by C.Humphrey. Amsterdam University Press.

  • Ryzhova, N. 2018. Invisible Trade: Sovereign Decisions on the Sino-Russian Border. In Routledge Handbook of Asian Borderlands. Ed.by M.Saxer, A. Horstmann, A. Rippa. Routledge.

  • Ryzhova, N. 2014. Land and power: approaches to study property (a case of extralegal land use by Chinese farmers. Journal of Sociology and social anthropology (Moscow), 5:5-33. [Article in Russian: Земля и власть: подходы к исследованию собственности (случай неформального землепользования китайских фермеров)]

  • Ryzhova N. National border, administrative rent and informality: Market Entrance for Chinese traders and Farmers // Eurasia Border Review (Japan), 2014. Vol. 5 (1).

  • Ryzhova, N. and Lee, E. 2013. Gold, the State and Market Actors: Legal vs. Illegal Practices of Interaction. Inner Asia, 15 (1): 5-32

  • Ryzhova, N. 2013. Economic integration of border regions. Khabarovsk, Economic Research Institute. [Book, in Russian: Экономическая интеграция приграничных регионов]

  • Ryzhova, N. 2012. Will the “Tragedy of Accessibility” Occur? The Case of the Amur as a Cross-Border Zone of Illegality. In Frontier Encounters. Knowledge and Practice at the Russian, Chinese and Mongolian Border. Ed. by Bille, Delaplace, Humphrey. Cambridge: OBP.

  • Ryzhova N., Ioffe G. Trans-border Exchange between Russia and China: The Case of Blagoveshchensk and Heihe // Eurasian Geography and Economics, 2009. Vol.50 (3).